Tak toto tvrzení slýchávám velmi často! "Je potřeba měřit stejným metrem, je nutné všem poskytnout stejné výhody, všichni mají mít přístup ke stejným informacím........." VŠEM STEJNĚ!!!!!
A tak, když o tom přemýšlím, říkám si, zda právě toto není popřením principu spravedlnosti! Vzhledem k tomu, že každý z nás je jiný, každý má jiná očekávání, jiné potřeby, každý přispívá jinak......., tak si říkám, že právě tohle je prvkem demotivace. Naše snaha nikomu nestranit, nikoho nefavoritizovat, obava ocenit někoho nespravedlivě bývá často velkou překážkou mít motivované spolupracovníky.
Umět odměnit a ocenit podle osobního přínosu jednotlivců, týmů. Respektovat a naplňovat osobní a týmová očekávání.
-
Umět vidět odlišnosti mezi výkony, najít si čas, věnovat pozornost a nastavit cenu výkonu - to je praktická dovednost a schopnost.
-
Umět vidět odlišnosti mezi schopnostmi a dovednostmi jednotlivců a nastavit laťku výkonu - to je praktická dovednost a schopnost.
V tom spatřuji spravedlnost, kterou však naplnit v praxi není vždy jednoduché. Tady je nutné pracovat s lidmi (ne s tabulkami), komunikovat s nimi, hledat společně příležitosti, podporovat je, zajímat se o ně......... nebo ne?
